Účelem stavebně technických průzkumů je poskytnout informace o stávajícím objektu. Tyto informace jsou nezbytné při rozhodování o:

  Rozsah stavebně technického průzkumu je dán účelem, pro který se průzkum provádí, dále stavem objektu, časem, přístupností jednotlivých částí konstrukce, finančními možnostmi apod. Provedení průzkumu lze omezit na nezbytně nutný rozsah, jsou-li k dispozici výkresy, popř. další dokumentace posuzovaného objektu. Při znalosti dříve používaných stavebních technologií lze část informací o stavebním objektu velice dobře odhadnout na základě pouhé prohlídky a údajů o době výstavby. V případě, že jsou k dispozici výkresy z doby výstavby, lze poměrně jednoduše ověřit shodu těchto výkresů se skutečností, další údaje převzít z původních výkresů a omezit průzkum na stanovení mechanických vlastností materiálů a nosných prvků.
  V dnešní době lze provádět stavebně technické průzkumy nedestruktivními metodami zkoumání při využití nejmodernějších technických a elektrotechnických pomůcek. Lze je provádět za provozu i v prostorách velmi náročných na hygienu a čistotu prostředí (např. ve zdravotnictví, v potravinářství).

Oblasti stavebně technických průzkumů :

• Základové konstrukce
• Svislé nosné konstrukce
• Vodorovné nosné konstrukce
• Konstrukce krovu

  Stavebně technickým průzkumem základů zjišťujeme způsob založení objektu - typ a tvar základů, stav izolací proti vodě a zemní vlhkosti, únosnost podzákladí, hydrogeologické poměry včetně agresivity prostředí. Dále zajišťujeme provedení kompletního inženýrsko-geologického průzkumu.
  Všechny tyto informace jsou důležité v případě návrhu nástavby nebo přístavby objektů, prohloubení suterénu nebo při vzniku statických poruch na nosných konstrukcích.

Průzkum se provádí ze sond kopaných, zarážených, vrtaných nebo penetračních.

Základními chybami v založení objektů a tím i příčinami poruch jsou :

  Průzkumem svislých konstrukcí zjišťujeme jejich materiálové složení, pevnost a únosnost zdiva. Pevnost zdiva zjišťujeme nedestruktivními metodami s minimálním narušením stěnových konstrukcí. Posouzení se provádí přímým odborným odhadem na základě vizuální prohlídky nebo na základě poklepu povrchu cihel, vhodněji pomocí nedestruktivních zkoušek Schmidtovým tvrdoměrem. V případě nutnosti lze ověřit pevnost zdiva destruktivně - vyjmutím kusového materiálu nebo provedením jádrových vývrtů a jejich stlačením v lisu.
  Průzkum zděných stěn, sloupů, pilířů a příček zahrnuje kromě dříve popsaných činností rovněž posouzení vzniku a rozvoje trhlin, průzkum anomálií zdiva - nesprávné vazby zdiva, skryté dutiny, neodborné stavební úpravy. Při posuzování poruch zdiva rozhoduje šířka, délka a hloubka trhlin, jejich průběh vzhledem k jednotlivým cihlám, ložným a styčným spárám, případně jejich poloha při styku konstrukcí z různých materiálů.

Informace zjištěné průzkumem slouží jako podklad pro určení únosnosti a vhodnosti přitížení zdiva, případně pro návrh jeho sanace.

  Průzkumem vodorovných nosných konstrukcí zjišťujeme typ stropů - nespalné - cihelné, železobetonové nebo polospalné - dřevěné trámové. U všech typů stropů ověřujeme přesnou geometrii konstrukce a její skladbu. V případě cihelných stropů určíme, kromě geometrie také pevnost zdiva cihelných kleneb. U betonových stropů určujeme způsob vyztužení, průběhy výztužných ocelí, jejich kvalitu, počet a dimenze a pevnost betonu. U dřevěných trámových stropů ověřujeme kromě geometrie rovněž zdravotní stav dřevěných prvků.
  Po provedení průzkumu vodorovných nosných konstrukcí zakreslíme zjištěné informace do přehledných schémat. Tato slouží dále pro zjištění statické únosnosti stropních konstrukcí a jako podklad pro projektanta. Průzkum dřevěných trámových stropů lze provádět nedestruktivně i v užívaných prostorách za pomoci technického endoskopu.

  Průzkum betonových stropů lze provádět za provozu při minimálním narušení zkoumané konstrukce. Výztužné vložky železobetonových konstrukcí se zjistí za pomoci elektroindukčního přístroje firmy PROCEQ - Profometru.

  V konstrukci krovu se zjišťuje zdravotní stav dřevěných prvků krovu a jeho napadení dřevokazným hmyzem nebo houbami. Z dřevěných prvků krovu se odebírají malé kostky dřevní hmoty, které se následně posuzují v laboratoři z hlediska mykologického na výskyt dřevokazných činitelů. Z tohoto posouzená vyplývají závěry pro další sanaci dřevěných konstrukcí s ohledem na závažnost výskytu dřevokazných hub nebo dřevokazného hmyzu. Lze navrhnout chemickou sanaci dřeva vodnými fungicidními a insekticidními prostředky, případně zpracovat návrh na záměnu části prvků tesařskými výměnami se statickým řešením daných problémů.
  Konstrukce krovu se rovněž posuzuje v návaznosti na záměr provedení půdní vestavby, kdy dojde k přitížení dřevěných nosných prvků. V takovém případě posuzujeme krov nejen z hlediska výskytu dřevokazných činitelů, ale rovněž z hlediska statického.
  V rámci komplexního průzkumu se posuzuje také stav střešní krytiny a stav nadstřešních konstrukcí (komínové zdivo, komínové hlavy, komínové lávky, střešní svody a žlaby apod.). Průzkumem krovu se rovněž dokumentují statické poruchy této konstrukce a její mechanické poškození.